THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Kapelu Dysanchely som zaregistrovala na jednom bratislavskom koncerte niekedy v roku 1997, kedy hrali death/doom so striedajúcim sa mužským deathovým a jemným ženským vokálom. Kapela svojim zameraním dokonale zodpovedala vtedajšej metalovej scéne. Aj napriek debutu Tears si však nezískali takú podporu, akú by si naozaj zaslúžili. Čiastočne to možno pripísať obdobiu hľadania nového smerovania a personálnym zmenám v zostave.
Takým prvým svetlým bodom po dlhšom čase sa stalo toto promo, obsahujúce tri skladby. Najmarkantnejším rozdielom medzi vtedajšou a súčasnou tvorbou je absencia ženského vokálu, čo podľa mňa kapele veľmi výrazne pomohlo a otvorilo jej nové možnosti pre seba vyjadrenie. Najviac som však bola zvedavá, ako zvládol úlohu speváka basgitarista Braňo Glinda .
Trasúcou sa rukou som vložila cédečko do prehrávača a ... Od prvého okamihu som nezapochybovala o tom, že muzikanti našli sami seba a touto promo nahrávkou sa postarali o triumfálny návrat v novej podobe. Skladba Lullaby s rýchlym melodickým nástupom otvára celé promo. Kým gitary sa starajú o melodickú stránku veci, bicie dodávajú skladbe potrebnú tvrdosť. Braňo sa postu speváka zhosťuje na jednotku. Jeho mierne chripľavo zafarbený hlas vytvára skvelý kontrast k melodickým gitarovým linkám. Celkovo je Lullaby doslova nabitá energiou a pôsobí veľmi chytľavo. Podmanivá About Man And Evil možno prekvapí hĺbavým, doomovým úvodom, ale po pridaní vokálu sa z nej stáva úderná skladba. Bohaté gitarové vyhrávky sa pričinia o jej rozmanitosť. Skladba predstavuje najsilnejší moment z celého trojskladbového materiálu. Kill Your Love sa nesie skôr v strednom tempe. Braňo sa tu trochu pohral so zmenami hlasu, čim skladbe dodal mnohotvárnejší výraz. Inštrumentálne boli Dysanchely vždy perfektní, takže aj tu zaujmú rôznymi nuansami. Stačí len pozorne počúvať...
Aj keď sa Dysanchely cítia byť inšpirovaní göteborským death metalom, vytvorili si vlastný štýl, ktorým hravo môžu konkurovať švédskym kolegom. Mala som tu česť vypočuť si celý materiál a musím povedať, že je to fakt bomba. Zatiaľ si však musíme vystačiť s krátkou verziou a koncertami po slovenských mestách. Ak všetko dobre pôjde, album by mal vyjsť začiatkom budúceho roka pod hlavičkou Metal Age. Každopádne, držím palce!
Aj keď sa Dysanchely cítia byť inšpirovaní göteborským death metalom, vytvorili si vlastný štýl, ktorým hravo môžu konkurovať švédskym kolegom.Mala som tu česť vypočuť si celý materiál a musím povedať, že je to fakt bomba. Zatiaľ si však musíme vystačiť s krátkou verziou a koncertami po slovenských mestách.Ak všetko dobre pôjde, album by mal vyjsť začiatkom budúceho roka pod hlavičkou Metal Age. Každopádne, držím palce!
9 / 10
Dodo Zachar
- kytara
Miloš Kosák
- kytara
Braňo Glinda
- baskytara, zpěv
Lukáš Šiška
- bicí
1. Lullaby
2. About Man And Devil
3. Kill Your Love
Nausea (2007)
Secrets Of The Sun (2003)
Secret Of The Sun (promo) (2002)
Songs of Sorrow (MC) (2001)
Tears (1998)
Eternal Sleep (demo) (1996)
Members of Destructions (demo) (1995)
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.